|
|
Doklady kontinentálního zalednění v reliéfu Moravské brány
Pavurová, Zuzana ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Doklady kontinentálního zalednění v reliéfu Moravské brány Abstrakt Ve své diplomové práci se zaměřuji na území v Moravské bráně, které bylo během kvartéru zasaženo kontinentálním zaledněním. Zabývám se reliéfem na území Moravské brány a zda tu lze najít doklady kontinentálního zalednění. Dále jestli jsem schopna potvrdit nebo vyvrátit prostorové vymezení oscilační zóny kontinentálního pleistocénního ledovce. Hlavní části diplomové práce představují: vývoj poznatků a názorů na zalednění ve zkoumaném území, tvary reliéfu, které vznikají u okrajů ledovců, metody a výsledky výzkumu a diskuze. Diplomovou práci jsem obohatila o mapy, grafy a obrázky. Vzhledem k tomu, že je reliéf již značně pozměněn, tvary, které po sobě ledovec zanechal, jsou zde velmi obtížně viditelné. Dospěla jsem k tomu, že prostorové vymezení oscilační zóny kontinentálního pleistocénního ledovce mohu potvrdit jen v určitých částech.
|
|
|
Chladné výkyvy klimatu v pozdním glaciálu a spodním holocénu
Švanda, Petr ; Vondrák, Daniel (vedoucí práce) ; Tichá, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší věnující se tématu náhlých chladných výkyvů klimatu v době pozdně-glaciálního interstadiálu a spodního holocénu (14 700 až 8 200 cal. BP). Jejím cílem bylo shrnout vědecké poznatky o šesti takovýchto klimatických výkyvech a o jejich příčinách a důsledcích. Všechny tyto události (GI-1d, GI-1c2, GI-1b, událost 11 400, událost 9 300 a událost 8 200) trvaly více než 50 let a na severní polokouli je provázelo ochlazení o více než 1 řC. Literární zdroje o tomto tématu vycházejí z interdisciplinárního studia různých přírodních archivů a interpretace tzv. proxy dat. U každé z klimatické události bylo dále provedeno zhodnocení jejích vlivů na ekosystémy a tehdejší lidské společnosti. Výše uvedené poznatky jsou nakonec diskutovány v kontextu problematiky současných klimatických změn a možného budoucího oslabení Atlantické meridionální cirkulace.
|
|
|
Prvohorní zalednění jako obdoba kvartérních glaciálních cyklů?
Kubíček, Martin ; Laurin, Jiří (vedoucí práce) ; Laibl, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na srovnání dvou hlavních ledovcových období fanerozoika, mladopaleozické doby ledové a zalednění v kenozoiku a pleistocénu. Hlavním cílem práce je porovnání faktorů vedoucích ke glaciaci a jejich řídících mechanismech na krátkodobé a dlouhodobé úrovni, srovnání základních znaků zemských cirkulačních systému. V neposlední řadě také vymezení nevyřešených otázek a úvaha nad možností využití robustnějších dat z kenozoika, které poukazují na velmi komplexní chování klimatického systému a jeho složek. V obou porovnávaných obdobích se jeví hlavním řídícím faktorem klimatu obsah skleníkových plynů v atmosféře. Dalším společným znakem je sestupný trend teploty, projevující se zpočátku méně výraznou a dynamickou glaciací v období svrchního devonu, eocénu a oligocénu. Charakteristický je přechod do nejchladnějších fází s nejnižší průměrnou teplotou a největším objemem kontinentální kryosféry. Na základě obsahu CO2, amplitudy glacieustatických oscilací nebo projevů Milankovičových cyklů je možné považovat za analog pleistocénu sled několika glaciačních eventů v intervalu serpuchov až sakmar. Rozdíl oproti relativně uniformnímu pleistocennímu zalednění spočívá v přítomnosti velkého počtu glaciačních center v prostoru Gondwany. Určitá podobnost je zaznamenána v krátkodobých...
|
|
| |
|
|
Rozmístění a morfologie sítí pseudomorfóz mrazových klínů v Rakousku
Dufek, Jaroslav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Rakousko se během chladných pleistocenních epizod nacházelo v předpolí blízkého alpského zalednění. Nezaledněné území Rakouska bylo součástí středoevropské periglaciální zóny, ve které se vyvinul permafrost. Rozšíření svrchně pleistocenního permafrostu, jeho charakter, ale i časové zařazení je na území západního okraje Panonské pánve stále nejasné. Svou roli v tom má i to, že představy o charakteristice svrchně pleistocenního permafrostu v této oblasti doposud vycházely zejména z nepřímých biologických či litologických záznamů jako jsou pylová zrna, hlemýždí malakofauna či spraše. Až doposud byla evidence přímých geoindikátorů paleo-permafrostu poměrně omezená, s ojedinělými reliktními mrazovými klíny, kryoturbacemi či sporadickými pozůstatky po termokrasových jezerech a pingách. Práce představuje novou databázi mrazových klínů na území Rakouska, která vznikla na základě publikovaných zdrojů, ale hlavně na základě leteckých snímků dostupných v aplikaci Google Earth Pro. Výsledky podstatně rozšiřují (řádově o stovky lokalit) dosavadní znalosti o výskytu mrazových klínů, které byly na území Rakouska až dosud lokalizovány čistě jen na základě kopaných profilů a půdních sond. Nalezené sítě mrazových klínů jsou indikátorem souvislého paleo-permafrostu a nachází se zejména v nížinných oblastech...
|
|
|
Late Cenozoic response of the selected fluvial systems of the Bohemian Massif to tectonics.
Flašar, Jan
Přesto, že je Český masiv vnitrodeskovým územím, v průběhu pozdního kenozoika se na jeho území vyskytovala relativně intenzivní tektonická aktivita. Tyto procesy významně utvářely jak morfologii terénu, tak geometrii vodních toků, což můžeme v dnešní krajině snadno pozorovat. Zatímco vliv tektoniky a klimatu na utváření morfologie terénu byl studován a popisován už mnohokrát, vliv na geometrii říčních systémů nebyl dosud komplexně zkoumán. Předchozí autorovy výzkumy v rámci diplomové práce lokalizovaly dvě perspektivní oblasti v Českém masivu - okolí mariánskolázeňského zlomu v západních Čechách a Novohradské hory a jejich podhůří v jižních Čechách. V těchto oblastech je vliv tektonických pohybů a klimatu na změny geometrie vodních toků velmi pravděpodobný, a proto jsou tyto oblasti vhodným prostředím pro výzkum takových interakcí. Tato práce je zaměřena na studium vzájemných interakcí mezi tektonickou aktivitou a geometrií (změnami geometrie) vybraných říčních systémů v Českém masivu. Cílem není pouze prokázat souvislost a vliv tektoniky na říční systémy, ale také testovat a vyhodnotit použitý soubor metod, které mohou být vhodné pro nalezení lokalit s recentní tektonickou aktivitou a které jsou použitelné v budoucnu i v jiných podobných územích. Obě oblasti - podél mariánskolázeňského zlomu a v...
|
|
|
Klima v kvartéru a vznik eolických sedimentů
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Eolické sedimenty jsou svým vznikem výrazně závislé na klimatických podmínkách ve čtvrtohorách. Komplexy spraší a fosilních půd představují jeden z nejvýznamnějších přírodních archívů, využívaných pro poznání čtvrtohor, ale mají velký význam i pro kvartérní statigrafii. Spraše zakrývají zhruba desetinu plochy všech kontinentů. Proxy-záznam z těchto sedimentů, často ze vzdálených oblastí, můžeme porovnávat a získávat tak informace globálního významu. Metody studia magnetických minerálů umožňují přečíst paleoenvironmentální záznam uložený v komplexech spraší a fosilních půd a korelovat tyto informace s detailním záznamem, získaným z hlubokomořských sedimentů.
|
|
|
Doklady kontinentálního zalednění v reliéfu Moravské brány
Pavurová, Zuzana ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Doklady kontinentálního zaledn ění v reliéfu Moravské brány Abstrakt Ve své diplomové práci se zam ěřuji na území v Moravské brán ě, které bylo b ěhem kvartéru zasaženo kontinentálním zaledn ěním. Cílem mé diplomové práce je porovnání názoru Tyrá čka (2006) na maximální rozší ření kontinentálního ledovce v daném území se získanými poznatky. Hlavní části diplomové práce p ředstavují: vývoj poznatk ů a názor ů na zaledn ění ve zkoumaném území, tvary reliéfu, které vznikají u okraj ů ledovc ů, metody a výsledky výzkumu a diskuze. Diplomovou práci jsem obohatila o mapy, grafy a obrázky. Pro zpracování dat jsem použila program MapInfo Professional 7.0 SCP, ArcGIS 9 a Microsoft Office Excel 2003.
|
|
|
Late Cenozoic response of the selected fluvial systems of the Bohemian Massif to tectonics.
Flašar, Jan ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Pánek, Tomáš (oponent) ; Moreiras, Stella Maris (oponent)
Přesto, že je Český masiv vnitrodeskovým územím, v průběhu pozdního kenozoika se na jeho území vyskytovala relativně intenzivní tektonická aktivita. Tyto procesy významně utvářely jak morfologii terénu, tak geometrii vodních toků, což můžeme v dnešní krajině snadno pozorovat. Zatímco vliv tektoniky a klimatu na utváření morfologie terénu byl studován a popisován už mnohokrát, vliv na geometrii říčních systémů nebyl dosud komplexně zkoumán. Předchozí autorovy výzkumy v rámci diplomové práce lokalizovaly dvě perspektivní oblasti v Českém masivu - okolí mariánskolázeňského zlomu v západních Čechách a Novohradské hory a jejich podhůří v jižních Čechách. V těchto oblastech je vliv tektonických pohybů a klimatu na změny geometrie vodních toků velmi pravděpodobný, a proto jsou tyto oblasti vhodným prostředím pro výzkum takových interakcí. Tato práce je zaměřena na studium vzájemných interakcí mezi tektonickou aktivitou a geometrií (změnami geometrie) vybraných říčních systémů v Českém masivu. Cílem není pouze prokázat souvislost a vliv tektoniky na říční systémy, ale také testovat a vyhodnotit použitý soubor metod, které mohou být vhodné pro nalezení lokalit s recentní tektonickou aktivitou a které jsou použitelné v budoucnu i v jiných podobných územích. Obě oblasti - podél mariánskolázeňského zlomu a v...
|
|
|
Západní Karpaty jako hotspot diverzity během kvartérního klimatického cyklu
Kubíková, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Západní Karpaty jsou v kontextu celé Evropy unikátním územím nevyčíslitelného biologického významu. Topologická členitost se ruku v ruce s výraznou klimatickou a půdní variabilitou odráží ve velké heterogenitě habitatů a umožnila přežití řady druhů organismů v této oblasti napříč klimatickými změnami v průběhu kvartérního klimatického cyklu. Západní Karpaty tak představují jedno z nejvýznamnějších glaciálních a zároveň interglaciálních refugií v Evropě. Výsledkem těchto environmentálních vlastností a unikátní historie této oblasti je v současnosti ohromná druhová rozmanitost, vysoká míra endemismu a výskyt řady glaciálních reliktů. Tato bakalářská práce je rešerší především zoologických studií zabývajících se vysokou mírou biodiverzity a endemismu na území Západních Karpat a jejich možnými příčinami. Dopodrobna se též věnuje roli Západních Karpat v průběhu kvartérního glaciálního cyklu jakožto významného pleistocenního refugia, jeho vlivu na další části Evropy a postglaciálnímu vývoji území.
|
host ::
RSS.